Podzim

Půlka světla nočního poutníka
kolébkou,
hábitu tmy skulin
Ozvěna hlasů,
štěkotu samoty
Duše hlubin.

Pln slov však obraz šedi.
Píseň čeká vhledů
barev listů v ledu.
Jaro předešla zima,
být podzimem.

Pojď se mnou..
Kdo zná samoty stín
Váží soucitu klín.

Rukou tepe života léto
Pohlazení i větou
Vezmu Tě k sobě
Už kvetou...